PO LETECH...

napsala: Marcela Horká

Dotek úplňku

Seděla na lavičce a vzhlížela k obloze. Měsíc se koupal v pásu oblaků, které pomalu mizely, aby se zase objevily nové. Dnes nastane úplněk a ona si počká. Zbývá už jen pár minut....
Její chatka ležela v údolí a opodál šuměla řeka. Byla v odlehlém místě, ale zdálky k ní doléhal štěkot psů z nedaleké vsi. Louka za domkem voněla lučními květy a přicházející noc s sebou přinášela poselství krásného poklidu a tohoto zázračného okamžiku.
Najednou za sebou Jana uslyšela kroky. Vytrhly ji z krásného rozjímání, ale nenahnaly ani píď strachu. Patřily jejímu manželovi. Mířil k ní. Když se přiblížil, usmál se a ona mu jeho úsměv opětovala. Pak se znovu zadívala na měsíc a jeho zvyšující se svit. Když byla ponořená do oázy měsíční záře, ucítila objetí. Manžel ji vzal kolem ramen. Kdy se to stalo naposledy? Nemohla si vzpomenout. Jsou spolu už dvacet let.
Najednou ale pochopila, že na tom vůbec nezáleží. Vzpomněla si na to, o čem píší duchovní knihy, kterých měla na poličce celou dlouhou řadu. Užívat si přítomnost. Nic více. A tak se k manželovi přitiskla, položila si svou hlavu na jeho rameno a oddala se kráse té chvíle.
Byli spolu, patřili si a na tom jediném záleželo. Ale aby se to mohlo stát a ona to takto cítila, musela projít dlouhou cestu sebepoznání. Na jejím konci našla opravdu sebe. Sebe se svými sny, touhami a mnoha přáními. Nechala ale za sebou nereálná očekávání, pocit, že jen druhý ji může učinit šťastnou a mnoho dalšího, co kdysi nevěděla a co ji tak dlouho sužovalo. Našla sebe, a proto mohla najít druhého. Ne proto, že by ho už dávno neměla. Našla ho proto, že konečně pochopila celistvost jich obou. Došlo jí, že aby teď mohla ležet na jeho rameni a užívat si jeho přítomnosti, musela objevit nejdříve sebe a přijmout se se vším. Nejen s tím, co má na sobě ráda, ale především s tím, co dříve odmítala. Stala se dokonalou ve své nedokonalosti a to ji osvobodilo. Je šťastná, protože se stala součástí jednoty Univerza. Nikdy už nebude sama.
Otevřela oči, právě udeřila minuta, kdy se celý měsíční kruh spojil v jedno dokonalé světlo a osvítil plnou silou zemskou pláň. Bylo krásné být u toho. Ale ještě krásnější bylo patřit sobě a užívat si dárku navíc - lásky svého partnera. Věděla, že ji miluje a že to není samozřejmé. Pracovala na sobě, aby se teď mohla pyšná podívat na plody svého tvoření, svého nového pohledu na sebe sama i svět kolem.


 

Pokračování příběhu...

Které však vzniklo bez znalosti příběhu prvního Překvapený. Teprve po čase se "příběhy sešly a poznaly".Usmívající se

napsala Marie Radvanová

S vycházejícím sluncem.

Probudila se časně ráno. Cítila v sobě úžasný proud ženské, velmi jemné, něžné energie. Její tělo bylo hebounké a vláčné. Nadechla se a cítila na svých lících paprsky vycházejícího slunce.

„Jaké krásné ráno“.

Pohlédla z okna a u potůčku pod oknem rozkvetly netýkavky. Fialkovorůžová barva jejich květů a jejich kalichy přivolávaly čmeláky, kteří milují jejich sladkou šťávu. Dlouze se zahleděla do krásy okolní přírody. V tom se otevřely dveře a přišel její muž s plnou náručí květů, které natrhal vzadu na louce za domkem. Mlčky jí podával květiny s úsměvem a radostí v očích, v kterých četla:

„ Jsou pro tvou radost Jano“.

S vděčností a láskou přijala květiny a nemohla si vzpomenout, kdy naposledy se něco podobného stalo. V jeho očích však bylo ještě něco víc. Touha vyjádřit svou lásku k ní nejen květinami. Lásku muže ke své ženě...

Vnímala jeho něžné ruce a jemné dotyky pohlazení, cítila jeho rty...

Byl tak jemný a něžný. Byly to vzácné chvíle vzájemného splynutí, kdy se její tělo rozpustilo v jeho...

Pod oknem kdosi zavolal :

„ Už jste vzhůru?“

Leželi, držíce se za ruce, v objetí, jedna bytost.

Kdosi odešel, nedočkal se odpovědi. Byli šťastní, vděční za tu nádheru a posvátnost přítomné chvíle.




Aktuálně

30.3.2017
Nové CD Zpěvem k harmonii

Nové CD Zpěvem k harmonii

26.1.2014
NEjen BUBNOVÁNÍ s Tichým Vulkánem pravidelně, ve školním roce

  Společné nejen bubnování ve školním roce, vedené Tichým Vulkánem (také hra na dřevěné tyčky, chrastítka, ... a přidají se třeba písničkáři, Píseň Srdce Marie Radvanová, Jiří Hurych, ..., budou-li přítomni a my je doprovodíme na ledaco, ..., popovídáme, porozjímáme... a možná z toho bude i krásné duchovní setkání) - OPĚT 1 x měsíčně, vždy třetí pátek !!! Kromě velkých prázdnin.

16.6.2012
PŘÍRODNÍ ZAHRADA - zahrádka

Zahrádka nejen bez chemie, ale také bez pojmu plevel, ... opětné uznání dokonalosti přírody, která jediná je zárukou naší existence, našeho zdraví, ...

archív

Kontakt

LASKAVÉ EKOSOFICKÉ SPOLEČENSTVÍ MAŘENČINO PODVRŠÍ, pobočný spolek, (zapsaný u Kr.soudu v Hr. Králové, odd. L, vložka 11065)
Žampach č.17, Žamberk, 564 01, účet číslo: 1328071309/0800
728 201 529 (H.T.F.Radvan), 737 536 555 (M.Radvanová), 605 219 589 (T.V.M.Heřman), 724 305 576 (P.Vajrauchová)
711 86 450
DIČ CZ71182450

Oblíbené odkazy