Dřevožezba z lípy, 150 x 200 cm, přimořováno:

H.T. František Radvan - Pancir.jpg (originál)

  • V létě 2003 jsem byl ředitelem ÚSP Žampach dotázán, zda bych byl ochoten realizovat dřevořezbu pro interiér zámecké kaple sv. Bartoloměje, s námětem z historie Žampachu, nejlépe s postavou Pancíře (Jana ze Smojna).


  • Tři měsíce jsem se plně věnoval shánění a studiu materiálů, aby bylo opravdu z čeho vycházet, abych se co nejvíce mohl přiblížit realitě. Přitom jsem zjistil, že vše mohlo být jinak, než jsem do té doby slyšel a četl. Začal jsem dávat dohromady uváděné měsíce a roky, týkající se pobytů, činností, vlastnictví hradu, … A musel jsem, sám pro sebe, Pancíře rehabilitovat. To znamená, že jsem přesvědčen, že loupežníkem nebyl, neboť to ani nebylo realizovatelné:

Pancíř – Jan ze Smojna

- historie a domněnky (cílená zkomolení ?)

 

Pokud jde o historická fakta, nejsou, dle mého názoru, vůbec přesvědčivá. A to jak pro tvrzení o jeho loupežnictví ( to již vůbec ne), tak pro opak.

Proč tomu tak je? Nejspíš proto, že jde o postavu, která nebyla na historicko-politické scéně své doby tak zajímavá, pro všechny kronikáře, jako král a pár dalších, nejvlivnějších, postav, přestože sehrál velkou úlohu v obraně králů – jak Jana Lucemburského, tak jeho syna, Karla IV. Leč dnes se také nepíše do historických záznamů, kterýže tělesný strážce zachránil, tehdy a tehdy, život prezidenta (což se o Pancíři přece jen napsalo), natož aby byl historicky zaznamenán celý jeho život. Takže zmínky o Janu ze Smojna nacházíme právě jen v souvislosti s králi, přičemž jakékoli další práce o něm se jeví velmi spekulativní, pokud porovnáme data, uváděná v dílech o panovnících.

Zatímco některé práce, zaměřené nějak na Pancíře, uvádějí příklady jeho loupežení v určitém čase, je na tentýž čas uváděno kterak bojoval a vynikal mezi milci Jana Lucemburského, stejně, jako později Karla IV.

Zatímco někde je, v daném čase, uváděn jako majitel hradu Žampach, z jiných děl o historii hradů vyplývá, že byl v té době v majetku zcela jiného rodu, případně v majetku královském.

Pokud pročítám různé prameny, nestačím se divit, jak Pancíř pracuje na své loupežnické slávě v době, kdy bojuje v cizině po boku Jana Lucemburského či Karla IV., jak se o tuto „slávu“ Žampašského loupeživého pána snaží v době, kdy mu hrad ani zdaleka nepatří, neboť je v té době v majetku královském, či pánů z Potštejna … Ale jak vidět, dokáže to stihnout vše.

Někde asi bude chyba.

Že by nebyl s milci královskými, že by nebyl pasován na rytíře za zásluhy, že by si jej králové (a hned dva) s někým pletli?

Nebo naopak stihl, po návratu Karla IV. z korunovace na císaře – v Římě (duben 1355), po bitvě v Piss (květen 1355), kde chránil císaře před povstalci a měl být pasován rytířem, od léta 1355 (kdy dojeli s císařem do Prahy a měl údajně tento hrad Žampašský dostat od svého lenného pána, pana Ježka z Potštejna - za vzornou reprezentaci u krále a císaře, kterému byl hrad Žampach vrácen králem pod slibem, že nebude loupežit, jako jeho otec Mikuláš) tuto pověst dlouholetého sužovatele širokého okolí vybudovat? /V kronikách (př.Zbraslavská) jsou záznamy o drsném, loupeživém pánu ze Žampachu již dlouhá léta, ale nikde není jmenován Jan ze Smojna – ani nemohl. Hrad mu v té době zjevně nepatřil./

A to velmi rychle, neboť podle některých pramenů jej Karel IV. na hradě zdolal a pověsil již na podzim r. 1355.Podle jiných o rok později.

Někde se dočítáme o tom, že Pancíř odmítl vysoký úřad u krále, jinde, že byl politicky nepříjemný mnohým z pánů, včetně Potštejnských …

Může to být dokonce tak, že politika je odedávna „stejná“? Že Ježek, který nakonec, pravděpodobně jako jediný, udává konkrétně jméno Pancířovo, coby jméno loupežníka ze Žampachu, v dopise Karlu IV., po jeho návratu z korunovace na císaře, v létě 1355, dává v témže čase hrad Žampašský právě Pancířovi proto, aby své vlastní loupežení měl nejen na koho (před vskutku rozezleným králem a císařem) svalit, ale aby to bylo právě na někoho, kdo je jemu, i dalším, politicky nepohodlný? Mohl přitom spoléhat na prchlivost, jinak velice moudrého panovníka, která by mu nedovolila v klidu se probrat uvedenými fakty, či si je prostě jen uvědomit, nebo zjišťovat, než rozkáže vykonat popravu? Docela ano.Vždyť stížností (obecně) na loupežníka ze Žampachu leželo na jeho stole dost a jeho zlost na něho byla dostatečně známa, stejně, jako prudkost jeho reakcí v podobných (byť ne mnohých) případech. A bylo by možné se mu příliš divit? Může to tedy být i tak, že bylo před Karlem IV. sehráno divadlo, vedoucí k „justiční vraždě“, která pro její osnovatele přinesla hned několik výhod najednou?

Asi nezbude, než aby si každý zájemce sehnal a co nejpozorněji prostudoval dosažitelné materiály, jako jsem to celkem 5 měsíců dělal já. Potom již bude na něm, jaký závěr pro sebe vyvodí. Když mohli historici vyvozovat závěry tak protichůdné některým uváděným faktům, co pak zbývá nám?

V mých očích je Pancíř (promiň mi, Jane ze Smojna, tu zavedenou přezdívku) rehabilitován. A není to proto, že je ze Žampachu, ale … ostatně, to si mohu nechat pro sebe, jako všichni ostatní, že? Může se to mnohým nelíbit a nemusí s tím souhlasit. Zkuste si z informací(záměrně nepíši faktů), které sami objevíte udělat vlastní obraz o skutečnosti.

H.T.František Radvan

 

Seznam pramenů:

 

František Kožík: Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského.

Jiří Dudek: Střípky z minulosti i současnosti podorlicka.

František Kavka: Karel IV., historie života velkého vladaře.

Jan Linhart: Pověsti a příběhy z východních Čech.

Prokop Chocholoušek: Jan Pancéř

M.Lisická: Z českých hradů, zámků a tvrzí.

Kronika obce Žampach

Zbraslavská kronika

(Viz web.stránky ÚSP, kde je i můj článek.)

 

  • V listopadu a prosinci 2003 jsem pracoval na modelínové studii, abych v ÚSP mohl prezentovat svůj návrh podoby dřevořezby s názvem „... a zde zlatý řetěz.“

H.T. František Radvan - Práce na modelínové studii (normální)

  • Do začátku roku 2004 byl truhlářem, panem Kalouskem z Písečné, vyroben lipový blok 150 x 200 cm a začala práce na samotné realizaci ve dřevě. Od rozměření, přes základní odebírání velkého množství materiálu …

 H.T. František Radvan - V plné práci (normální)

  • Vlastní řezba v lipovém bloku pokračuje pomalu. Nejen proto, že pracuji jen dláty, tedy skutečně ručně, ale také proto, že se této práci mohu věnovat výhradně jen ve svém volném čase a že si jej dělám i na úkor údržby domu … vám manželka dosvědčí. Konečně, jí především vděčím za možnost tuto dřevořezbu realizovat, neboť bez jejího neuvěřitelného pochopení by to nebylo vůbec myslitelné.

H.T. František Radvan - V plné práci (normální)

  • Závěrečné měsíce (únor – srpen 2008) byly naplněny nejintenzivnější tvorbou (Naprosto vše, co se při velké vůli dalo odložit, bylo odloženo.), při níž mi významně pomáhal Tichý Vulkán – M. Heřman. Podílel se na dokončování řezby části kamenné stěny, vyřezal keř vína, hodně se podílel na základním tvaru postavy Pancíře (ale značnou část jeho pláště dovedl také až do konečné podoby), trávník vytvořil víceméně sám, včetně návrhu jeho značné části ... Z celkového počtu 1 481,5 hodiny nezištně odpracoval 252,5 hodiny.

H.T. František Radvan - A nyní již s Tichým Vulkánem (normální)

H.T. František Radvan - Červenec 2008 (normální)

H.T. František Radvan - Zlatý řetěz (normální)

H.T. František Radvan - Část "rostoucího obrazu" (normální)

H.T. František Radvan - Tráva "roste" (normální)

H.T. František Radvan - Hlava Karla IV. (normální)

 

H.T. František Radvan - Hlava Karla IV.(2.) (normální)

 

H.T. František Radvan - Ke konci přikládá, s Tichým Vulkánem ruku k dílu i moje manželka (normální)

  • Nejnáročnější snad byla povrchová úprava. Nechtěli jsme použít laky, hledali jsme materiály, které by nechaly povrch dřeva přirozenějším a na základě řady doporučení jsme se rozhodli pro oleje, se kterými ani jeden z nás osobně žádnou zkušenost neměl. I přes zkušební nátěry stejného materiálu se nakonec několikrát stalo, že olej udělal naprosto nečekanou věc, v jednom případě dokonce výrobcem přímo vylučovanou (telefonicky jsme konzultovali) … Prostě jsme se v samém závěru zapotili, jako nikdy před tím.

H.T. František Radvan - Jdeme do finiše (normální)

H.T. František Radvan - Tichý Vulkán při dokončovacích pracech (normální)

H.T. František Radvan - Skutečně dokončuji (normální)

H.T. František Radvan - Zbývá jen odvoz (normální)

H.T. František Radvan - Nakládáme (normální)

H.T. František Radvan - Instalace v kapli (normální)

  • 23.8.2008 proběhlo dlouho očekáváné slavnostní odhalení dřevořezby v zámecké kapli sv. Bartoloměje na Žampachu. Přišla úleva, z vědomí splněného slibu, ale také jakýsi stesk, neboť Pancíř se mnou byl pod jednou střechou celých pět let a moje potřeba vciťování do vytvářeného výjevu způsobila, že se toto „soužití“ proměnilo v krásný úsek duchovní pouti ...

H.T. František Radvan - Odhalení (normální)

H.T. František Radvan - Odhalení (2) (normální)

   Přestože obraz je vytvořen, Pancíř se z našeho života nejen neztrácí, ale spíše naopak. A tak, krátce po vydání knihy "Poselství keltské ženy - píseň čistého bytí.", která vznikla autentickým záznamem mých rozhovorů s keltkou, s níž s spojovala channeligem Probuzená (P.L.Franzová), manželka navrhla, abychom zkusili podobné spojení právě s Janem ze Smojna.

   Probuzená souhlasila, že, pokud získáme od Pancíře souhlas, zkusíme rozhovor realizovat. Souhlas jsme dostali a zde je záznam rozhovoru, který ještě více osvětluje události kolem Jana ze Smojna a pro mne samotného je pravdou o něm:

 

Setkání s Pancířem 14. února 2012, prostřednictvím Probuzené.

 

(Dotazy kladl a rozhovor, ve spolupráci s Probuzenou, zapsal H.T.F.Radvan)

 

   Jane, či Pancíři, skutečně jsi byl oním loupeživým pánem ze Žampachu?

 

   Odmala jsem vyrůstal v rodině loupežníků a byl jsem vychováván tak, abych se loupežníkem stal. Mně se to nelíbilo, jenže jsem, jako chlapec, neměl jinou možnost, než poslouchat a tak jsem se i účastnil loupežných výprav a dokonce zabíjel, pokud mne člověk, bránící svůj majetek, napadl.

 

   To mnou tak otřáslo, že jsem zoufale hledal způsob, jak se z loupeživého života vymanit i proti vůli rodiny. S radostí jsem proto využil hned první možnost dát se k vojsku Jana Lucemburského a odjet ze země. Přestože jsem, jako voják, musel poté zabíjet nesčíslněkrát, bylo to úplně jiné. Zabití při loupežné výpravě ve mne po celý život zanechalo hlubokou bolest a nikdy jsem si tento čin neodpustil. Ani nyní. Tato vina mne stále bolestně tíží.

 

   Loupil jsi později?

 

   Ne. Nikdy. Byl jsem vojákem Jana Lucemburského, kterému jsem trvale poctivě sloužil i později, jako jeden z nejbližších ochránců. Po bitvě u Kresčaku jsem pokračoval ve službě Karlu čtvrtému, která skončila návratem z korunovační cesty císaře.

 

   Vrátil jsem se, po příjezdu s císařem do Prahy, domů, kde se moje rodina pokoušela získat mne zpět pro loupeživý způsob života, ale to jsem prostě nedokázal. Hluboká bolest z činů mého raného mládí, kdy jsem byl donucen s rodinou loupit a dokonce zabíjet, mi v té době dávala dostatek síly k odmítnutí.

 

   Byl jsi, údajně, popraven na hradě Žampach, na příkaz Karla čtvrtého, jako dlouholetý loupeživý pán ze Žampachu. Můžeš mi k tomu něco říci, prosím?

 

   Hrad jsem vlastnil pár měsíců, od návratu z korunovace císaře. Dostal jsem jej od pána z Potštejna, za jeho reprezentaci ve službách Karlu čtvrtému (byl jsem leníkem pána z Potštejna). Teprve později jsem plně pochopil, že šlo o první krok dokonalé pasti, kterou na mne připravili a která byla motivována nejen osobní zlobou.

 

   Při útoku císařského vojska jsem se nebránil. Doufal jsem, že před císařem obhájím svou čest jeho rytíře, ale nebyla mi dána možnost. Byl jsem odsouzen a popraven okamžitě, dřív než se císař dostavil.

 

   Stoje pod oprátkou jsem najednou cítil, krom zklamání z nespravedlivého odsouzení, také velmi silný pocit spravedlivé odplaty za mé činy z raného mládí, za ono, již zmíněné, zabíjení při loupeživé výpravě rodiny. Proto jsem popravu nakonec přijímal s jakousi vyrovnaností, klidnou pokorou.

 

   Je pravda, že jsi miloval Jadvigu z Borohrádku?

 

   Ano. Miloval jsem ji již jako chlapec. A od té chvíle pak celý život. Až do konce. Nikdy jsem nezapomněl.

 

   Děkuji, Jane ze Smojna, za možnost setkání s Tebou, děkuji za Tvé odpovědi. Přeji Ti štěstí na dalším úseku Tvé duchovní cesty.




Aktuálně

30.3.2017
Nové CD Zpěvem k harmonii

Nové CD Zpěvem k harmonii

26.1.2014
NEjen BUBNOVÁNÍ s Tichým Vulkánem pravidelně, ve školním roce

  Společné nejen bubnování ve školním roce, vedené Tichým Vulkánem (také hra na dřevěné tyčky, chrastítka, ... a přidají se třeba písničkáři, Píseň Srdce Marie Radvanová, Jiří Hurych, ..., budou-li přítomni a my je doprovodíme na ledaco, ..., popovídáme, porozjímáme... a možná z toho bude i krásné duchovní setkání) - OPĚT 1 x měsíčně, vždy třetí pátek !!! Kromě velkých prázdnin.

16.6.2012
PŘÍRODNÍ ZAHRADA - zahrádka

Zahrádka nejen bez chemie, ale také bez pojmu plevel, ... opětné uznání dokonalosti přírody, která jediná je zárukou naší existence, našeho zdraví, ...

archív

Kontakt

LASKAVÉ EKOSOFICKÉ SPOLEČENSTVÍ MAŘENČINO PODVRŠÍ, pobočný spolek, (zapsaný u Kr.soudu v Hr. Králové, odd. L, vložka 11065)
Žampach č.17, Žamberk, 564 01, účet číslo: 1328071309/0800
728 201 529 (H.T.F.Radvan), 737 536 555 (M.Radvanová), 605 219 589 (T.V.M.Heřman), 724 305 576 (P.Vajrauchová)
711 86 450
DIČ CZ71182450

Oblíbené odkazy